Reklama
 
Blog | Kristýna Hájková

A komu tím prospějete, co?! (Komentář k neprůchodnosti striktního protikuřáckého zákona.)

Píše se rok 2004 a Irsko se stává první zemí na světě, která zakazuje kouření ve všech uzavřených veřejných prostorech, včetně kaváren, barů, diskoték a restaurací. Tento odvážný krok vyvolal během následujících osmi let řetězovou vlnu téměř u všech evropských i mnoha asijských a amerických států. Zdá se však, že pozitivní ekonomický a sociální dopad takového opatření a jeho vliv na zdraví obyvatel si čeští politici zatím neuvědomují. Zakouřený komfort nám bude v restauracích k dispozici i nadále.

Oficiální výsledky obsáhlého průzkumu v dubnu 2012 (zpracované agenturou Ipsos a Fakultou sociálních studií UK) ukázaly, že pro úplný zákaz kouření v restauracích je celkem 78 % Čechů, přičemž velké procento z nich zaujímají sami kuřáci. Vzhledem k tomu, že v roce 2007 se jednalo pouze o 35 % Čechů, je zřejmé, že počet vzduchu-chtivých zákazníků roste. Není divu. Návštěvy většiny českých restaurací a kaváren či noční povyražení do barů se podobají toulkám po ostravských šachtách, snaha uchránit oblečení, kůži a dech před cigaretovým zápachem je po prvních deseti minutách marná, požitek z dobrého jídla, pití a příjemné společnosti v oblacích nikotinového kouře výrazně klesá. Tyto „kosmetické“ nedostatky českých pohostinství však doprovází mnohem závažnější a v dnešní době již všeobecně známá problematika – vážné poškození zdraví a smrtelná onemocnění aktivních i pasivních kuřáků. Nemoci, které mají za následek stovky obětí a pro ministerstvo zdravotnictví znamenají každoročně miliardové náklady. Proč je to pro vládní představitele pořád málo a stále neprochází návrh na zákaz kouření v restauracích?

Pro vládu platí jednoduchá matematika: ↑počet kuřáků x cena krabičky = ↑příjem do státní pokladny. V době, kdy se hospodářská krize nezmírňuje, znamená spotřební daň a přibližně 25% marže na krabičce cigaret důležitý přísun do rozpočtu, na němž jsou všechna ministerstva závislá. Jenže ve všech státech, které zákaz kouření v restauracích přijaly, se snížil počet kuřáků a s tím i výše odvedených poplatků na spotřební dani. Tato hodnota však nemůže být prioritou, protože jinak by mohlo být vládním zájmem též prodat co nejvíce lahví alkoholu a zajistit si tak stabilní počet alkoholiků ve státě. Nebo zavést daň z drog, a to je přece hloupost. Peníze je tudíž potřeba vydělat jinak – od zdravých, produktivních lidí, díky jejich pracovitosti a vzdělanosti. A přidat k tomu úspory ze zdravotnického sektoru.

Reklama

Jedním ze současných stěžejních argumentů vlády je údajné omezování práv soukromých vlastníků. Pojďme se zamyslet nad tím, proč je vlastně zakázáno kouřit v kinech, na pracovištích nebo v obchodech…které jsou taktéž v rukou soukromých vlastníků a jejich práva jsou tedy oficiálně omezována. A jak je možné, že si politici ostatních zemí Evropy dovolili omezování těchto práv? Možná se prostřednictvím jisté zástěrky někdo snaží vyargumentovat finanční kritéria. Jak připouští ministr zdravotnictví Leoš Heger: „Se zdravotním stanoviskem jsem ve vládě zůstal poměrně osamocen a vláda dala přednost stanovisku byznysu.“

K tomu všemu se tradičně přidává obava vlastníků restaurací, že přijdou o zákazníky, která se bohudík nepotvrdila v žádné ze zemí, které opatření přijaly. Naopak se ukázalo, že po prvotním tříměsíčním poklesu zákazníků, kdy dochází k výměně klientely, se zvyšuje jejich počet o cca 11 %. Do skupiny, která dříve zakouřené prostory nenavštěvovala, patří nově i rodiny s dětmi, které zůstávají déle a utrácejí více… Nejbouřlivější diskuze se však vedou kolem toho, čí právo na svobodu je zde potlačováno. Zdá se, že oba tábory, kuřácký i nekuřácký, jsou přesvědčeny o své pravdě…Nechme jim tedy právo rozhodnout se o svých vlastních prostorech, a ty veřejné – nechť slouží všem.

Podtrženo sečteno – protikuřáckým zákonem můžeme jenom získat. Ale velké činy vyžadují oběti – politické reprezentaci (a tedy i nám všem) mohou v rozpočtu chybět nemalé částky, kuřáci budou omezeni v zažitém komfortu. Na druhou stranu dokážeme, že patříme k vyspělým státům Evropy a že zdraví je pro nás prioritou. Zatím jsme ve své strnulé bázlivosti učinit významnou změnu na poli ekonomickém, zdravotním a společenském téměř osiřeli, předběhlo nás dokonce i Rusko, Polsko, Maďarsko nebo Ukrajina… Vládo, ODS, majitelé restaurací…na co ještě čekáte?

 

Zdroj: www.bezcigaret.cz

Co by změnil zákaz kouření ve veřejných prostorách?

  • Počet infarktů by v populaci klesl o 15 % a ročně by se tak v ČR ušetřilo přibližně půl miliardy Kč.
  • Zákaz by přispěl ke zlepšení zdravotního stavu celé populace.
  • Došlo by ke snížení počtu vykouřených cigaret u kuřáků, celková spotřeba cigaret by klesla až o 10 %.
  • Zákaz kouření přispěje k nárůstu příjmů v pohostinství a snížení nezaměstnanosti – díky čistému vzduchu navštíví zařízení více nekuřáků a rodin s dětmi, prodlouží se doba strávená v podniku.
  • Zaměstnanci v pohostinství by měli zajištěnu účinnou ochranu před vlivem cigaretového kouře.
  • Zákaz podpoří společenský vývoj společnosti k nekuřáctví a může tak přispět ke snížení počtu kuřáků.